Má smysl chodit z kopce?
Přiznejme si, že ve většině z nás je obecně zakořeněná nedůvěra, že chůze jako taková může mít nějaký zásadní přínos pro naše zdraví. Předsudek vysokého výkonu (který je ovšem produktem výkonově orientované společnosti, ne výsledkem medicínských studií) v nás vyvolává pocit, že správný pohyb by měl být nejlépe spojen s pocitem vyčerpání, nebo alespoň s určitou obtížností. Příroda však není nastavena na princip odměny a trestu - tak je nastavena naše mysl. Své zdraví můžeme významně zlepšovat nejen chůzí, ale dokonce i chůzí z kopce.
Je prokázáno, že pravidelná chůze z mírného kopce (ovšem alespoň 6000 kroků, tedy nejméně jednu hodinu denně), vede k pomalému, ale trvalému snížení tělesné hmotnosti. Samozřejmě za předpokladu, že úměrně tomuto pravidelnému pohybu nezvýšíme příjem energie v potravě.
Zajímavou studii publikoval v roce 2004 MUDr. Heinz Drexel z Ústavu pro výzkum a léčbu kardiovaskulárních nemocí v rakouském Feldkirchu (Vorlarlberg). Studie se zúčastnilo 45 zdravých dobrovolníků, kteří nejprve 2 měsíce chodili do kopce a následující 2 měsíce z kopce. Po každém výstupu nebo sestupu jim byl měřen krevní cukr a cholesterol. Oba způsoby chůze vedly k snížení jak cholesterolu, tak krevního cukru, co však bylo překvapivé, krevní cukr klesl více při chůzi z kopce.
Za 8 let od této studie se objevilo více než 10 různých hypotéz vysvětlujících tento paradox, pro nás je však důležitý závěr: i chůze z kopce má význam pro naše zdraví. Doporučujeme ji například těm, pro které je chůze i po rovině namáhavá (zejména v prvních dnech či týdnech, kdy začínáte pravidelně chodit), ať je to z důvodů značné nadváhy nebo z jiných důvodů.
foto © Monkey Business Images Ltd | Dreamstime.com
